Kapr obecný představuje základní druh z čeledi kaprovitých. V evropském prostředí se vedle divokých forem vyskytují i čtyři kulturní formy chovných kaprů. Kapr žije v jezerech, v rybnících a v řekách, všeobecně se dokáže dobře přizpůsobit.
Kapr obecný | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Cyprinus carpio L., 1758 |
||||||||||||||||
Poddruhy | ||||||||||||||||
C. c. carpio L., 1758 K. amurský (C. c. haematopterus) Martens, 1876 C. c. viridiviolaceus Lacepède, 1803 |
||||||||||||||||
kapr dunajský |
Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy využívané v akvakultuře. Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam. Je také ekonomicky velmi významnou okrasnou rybou, tradice šlechtění okrasných barevných forem pochází především z Japonska.
Popis
Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.
U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.
Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů.
Taxonomie, poddruhy
Taxonomie kapra obecného je složitá. Chybí typový exemplář, druh byl popsán podle exemplářů z evropské rybniční kultury. Na základě předpokladu, že všichni evropští domestikovaní kapři jsou potomci kaprů z Dunaje, lze za typické považovat divoké dunajské kapry.
Různí autoři popsali různé populace kapra obecného jako samostatné druhy, poddruhy, variety a morfy.
Rozšíření
Kapr obecný byl zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.
Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna (až do 20 cm) a proto je také velmi často označován za „vodní prase“. V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrnky a další pro něj nepůvodní potravou na kterou si ale velmi rychle zvykl. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena.
Vánoční kapr je středoevropské specifikum. Už od středověku se mohl jíst v době půstu, protože stejně jako ostatní ryby, nebyl považován za maso. V českých zemích bylo odpradávna značně rozšířenorybníkářství a kapra si mohli dovolit i nemajetní lidé. Některé prameny uvádějí, že se kapr na vánočním stole objevil už v 17. století, ale ve větší míře se u nás o vánocích konzumuje až od konce 19. století.Štědrovečerní kapr se stal jedním ze symbolů českých Vánoc.
Sportovní lov
Kapr je významnou sportovní rybou. Podle statistik MZe ČR bylo v ČR roku 2002 vyloveno na udici 3 909 tun kaprů (z celkového množství 4 983 tun)
Hospodářský chov
Kapr obecný je chován jako významná hospodářská ryba. Jeho neocenitelnou vlastností je rychlý růst a kvalitní maso (nevýhodou pak je velké množství malých pružných kostí). Z České republiky je ve velkém množství vyvážen do evropských zemí za účelem chovu, nebo je v nich přímo konzumován. Podle statistik MZeČR bylo v ČR roku 2002 vyprodukováno 16 596 tun tržních kaprů (z celkem 19 209 tun tržních ryb). K zrychlení produkce řas a sinic jsou naše umělé nádrže na chov kaprů (rybníky) velmi často přihnojovány siláží ahnojem (bohužel jsou velmi často přehnojeny a ryby díky nedostatku kyslíku umírají a nebo mají nezvratné následky). Díky chovům kaprů jsou v rybnících a nádržích decimovány původní společenstva ryb, obojživelníků, bezobratlých, plazů a mokřadních rostlin a jsou nezvratně změněny přirozené ekosystémy.
Kapr obecný se chová taktéž jako akvarijní ryba.
Lovná míra:
Mimopstruhové revíry – Kapr obecný 40 cm
Pstruhové revíry – Kapr obecný 35 cm
Hájení:
není
Převzato: Kapr obecný – Wikipedie