Koncem dubna loňského roku se nám podařila třídenní výprava na jednu menší vodní nádrž. Začátkem týdne předpověď hlásila na víkend pěkné počasí, tak jsme se domluvili, že ve čtvrtek po obědě vyrazíme na první letošní výpravu.
Nastal čas odjezdu a tak bylo třeba naplnit auto potřebným náčiním a surovinami. Při balení mi volá kamarád, že má v pátek volno a jel by někam na víkend, slovo dalo slovo a tak jel s námi. Po vyzvednutí všech členů výpravy jsme se vydali na cestu. Hurá na ně. Po dvou hodinové jízdě nás čekalo odnosit veškeré věci na asi tři sta metrů vzdálený plácek, který se nám stal na pár dní naším domovem. Základna stála a tak přišel čas prvních náhozů. Jelikož počasí bylo ještě docela chladné, tak jsme moc se záběry nečekali a proto nás potěšilo, že jsme do večera vytáhli dva pěkné kapry.
První ráno bylo docela studené a pohled z bivaku a teplého spacáku nebyl nejveselejší. No nic jde se na to. Teploměr ukazuje pět stupňů pod nulou a vše co bylo ponecháno venku lehce namrzlo, ale sluníčko se už dere skrz mraky a začíná vše rychle rozmrazovat.
Po dvouch přehozech přichází první kapřík a u kolegů se také ukazuje ryba na břehu. Vypadá to, že jsou ryby při chuti a máme šanci na nějaký úlovek. Odpoledne je už docela teplo a tak si užíváme pěkného slunečného dne, který docela rychle utekl. Večer jsme chvilku poseděli a těšily se co nás ještě čeká.
Další dny byly o proti prvnímu mnohem teplejší a občasné záběry nás zahřívaly jak na těle tak na duši. Škoda jen, že čas se nedá alespoň zpomalit a tak se nachýlil den odjezdu. Posledních pár hodin lovu jsme vymýšleli co ještě rybám nabídnout a chytit některého z těch větších kaprů co ve vodě plavou. Záměr se vydařil a tak na jeden z posledních náhozů přichází konečně jeden z větších kaprů. Příjemné završení výpravy.
Balíme, nakládáme a vyrážíme ku domovu. Cestou probíráme úspěchy a ne úspěchy z prví letošní výpravy a plných dojmů plánujeme kam vyrazit příště.
Autor: Hábyč