Na jaře roku 1584 rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, geniální rybníkář, vynikající stavitel a odborník předložil rožmberskému vladaři Petru Vokovi návrh, aby dal k poctě rožmberského jména založit mezi městem Třeboní a vsí Lužnicí nový rybník, a to takové velikosti, že mu v celém českém království nebude rovno a bude tím největším.
Jakub Krčín vyzdvihl moment prestižní a dále i druhý účel, kdy chtěl stavbou tohoto rybníka zneškodnit i velké přívaly vod, přicházející do třeboňské kotliny z česko-rakouských pomezních hor, a to tím způsobem, že by část vod již nad Třeboní převedl z řeky Lužnice do řeky Nežárky. Zbytek vod by potom zadržel pod Třeboní v rozlehlém rybníku, který by byl zřízený na způsob vodní přehrady na řece Lužnici.
Jméno rybníka jako pocta vladařům
Když dosáhl od svého vladaře Petra Voka schválení svého smělého plánu, vyměřil Krčín na jaře roku 1584 všechny náležitosti budoucího rybničního velikána i tok odlehčovacího kanálu. Ještě ten rok začal zakládat a budovat nový rybník, kterému dal název Rožmberk.
Robotníci z celého okolí třeboňského panství zde pod vedením domácích a vandrovních rybníkářů prováděli Krčínovu myšlenku a budovali obrovskou hráz příštího rybníka vyměřeného na rozloze větší než 1250 jiter, což představuje 712 hektarů. Mimo rybníkářů při stavbě Rožmberka zde pracovalo denně až 800 lidí po dobu šesti let nejbližších 19 obcí povinných robotou.
Stavba zaměstnala stovky lidí denně
Jedni vybírali dno rybníka, nahazovali zem na káry a povozy, na nichž byla koňskými a volskými potahy dopravována tato zem na hráz, kde jí další pracovníci – robotníci – rozváželi kolečky. Povozů takto jelo i 40 za jediný den. Za šest let stavby rybníka bylo na jeho hráz přesunuto tři čtvrtě milionu kubíků zeminy.
Pro větší pevnost byla zem na návodní straně hráze prokládána větvemi a podél patek hráze se zatloukaly kůly, aby se hráz nerozestupovala. Do práce byli zapojeni i tesaři a zedníci ze širokého okolí. Současně již přitékala do rybníka voda.
Když konečně toto obrovské dílo bylo dohotoveno, projevily se problémy, když byl rybník již plně napuštěn. Ukázalo se, že přes svojí mohutnost není hráz dost pevná a uprostřed se hnula a hrozilo její protržení. Byla okamžitě provedena opatření a hráz byla zesilována.
Po dva týdny zde denně pracovalo 1 600 lidí a hráz byla zesilována a současně i zvyšována. Výsledkem této velkolepé stavby byla plocha rybníka tenkrát asi tisíc hektarů, dnes je skutečná velikost vodní plochy 490 hektarů a katastrální plocha činí 720 hektarů a jedná se o největší rybník v našem státě.
S rybníkem Rožmberk budoval Krčín současně od řeky Lužnice do řeky Nežárky umělý odlehčovací kanál o délce 14,2 kilometru, který byl nazván Nová řeka.
Krčín vyměřil rybník Rožmberk tak, že jím protéká řeka Lužnice, takzvaná Stará řeka, jež přivádí dostatečně a stále čerstvou vodu. Tím však hrozilo rybníku nebezpečí, že by mohl být v tomto čase náhlého rozvodnění stržen a zátopy by postihly celý kraj. Proto byla z těchto důvodů právě vybudována Nová řeka – tento umělý vodní kanál. Jejím cílem je při hrozícím nebezpečí odvést přebytečnou vodu do řeky Nežárky. Poprvé vtekla Nová řeka do Nežárky 27. listopadu 1585.
Že bylo řešení od Krčína velice prozíravé, ukázala hned v březnu 1586 velká povodeň a tento kanál Nová řeka se ukázal celému kraji jako velice platný a užitečný.
Platí – li o Rožmbercích stará průpověď, že kameny o nich mluví, možné říci o Krčínovi obměnu: „České vody dodnes hlásají jeho slávu do světa!“ Jeho nejslavnější dílo jej však přežilo a rybník Rožmberk je po staletí svědectvím génia svého tvůrce a dovednosti a píle prostých lidí.
Rybník svého tvůrce oslavuje dodnes
Povodně a záplavy v roce 2002 prověřily Krčínovo dílo a hráze jím navržené a realizované u rybníka Svět a Rožmberk a navíc potvrdily Krčínovu vodohospodářskou předvídavost a odbornost.
Hráze vydržely nápory milionů kubíků nikoliv stoleté vody, ale vody tisícileté, když například rybník Rožmberk za normálních podmínek má rozlohu vodní hladiny 490 ha, tak při povodních a záplavách v roce 2002 zadržel 75 milionů kubíků na ploše dvou tisíc hektarů vodní plochy a přesto hráz Rožmberka vydržela tento obrovský nápor a tlak vody na hráz. Rybníky Rožmberk a Svět a umělý kanál Zlatá stoka, které Krčín také postavil, zůstanou navždy rybníkářovým pomníkem nad kov trvalejším.Třeboňští uctili stavitele sochou.
V letošním roce si také připomínáme 410 let od smrti samotného rybníkářského mistra stavitele Jakuba Krčína. Před deseti lety nechalo město Třeboň na návrh Spolku přátel Třeboně postavit Krčínovi na hrázi rybníka Svět sochu v nadživotní velikosti.
Je to velká pocta, uznání a ocenění jeho osobnosti, jeho výsledků a díla, které zanechal naší generaci a které bude sloužit další staletí. Obyvatelé zdejšího regionu mu tak vzdali hold za dílo, jež přineslo třeboňské krajině neopakovatelnou krásu a ekonomický užitek. Jakub Krčín proslavil české rybníkářství na celém světě.
Zdroj: jindrichohradecky.denik.cz